Původně byla především kvůli ekologickým rizikům jasně proti. Teď však povolila členským zemím samostatně rozhodovat, zda břidlicový plyn budou těžit. Dva státy zareagovaly okamžitě - Polsko a Litva hned spustily průzkum svých ložisek.

Pokud se jejich předpoklady unikátních zásob plynu potvrdí, netají se tím, že by do těžby šly. Zajímavé by v tom případě bylo sledovat, co se bude dít s evropským trhem. Levná těžba levného plynu by totiž okamžitě snížila ceny zejména polské elektřiny.

V návaznosti na to by poklesly i náklady například chemických továren, které jsou energeticky nejnáročnější. Co by to udělalo konkurenci z Česka nebo Slovenska, kde jsou energetické náklady jedny z nejvyšších v Evropě, lze sice jen odhadovat, ale například velké podniky by mohli zvažovat přesun své výroby do sousedního Polska.

Postoj Česka se zatím nemění, břidlicový plyn jasně odmítá. Kvůli ekologickým rizikům těžby, které jsou podle ekologů větší než při jiných druzích těžby. „Současná vláda ve svém programovém prohlášení deklarovala jasně, že „neumožní pokračování průzkumu a následnou těžbu břidlicového plynu na území Česka,“ odkázalo tiskové oddělení ministerstva životního prostředí. Podle rezortu navíc neexistuje žádná studie, která by prokazovala, že se na území Česka nějaké naleziště vůbec nachází.

I na Slovensku převládá opatrný postoj. „Použití technologie hydraulického štěpení musí povolit Ministerstvo životního prostředí. Dosud její využití nepovolilo, nikdo o to ani nežádal,“ konstatuje Maroš Stano, tiskový mluvčí slovenského rezortu životního prostředí. O průzkum zatím neprojevil zájem nikdo. Slovensko proto bude respektovat doporučení Evropské unie a těžbě břidlicového plynu říká ne.

Tomáš Lemešani, E15