Romská segregace a EIA. Brusel loni vedl s Prahou 63 sporů
Evropská komise loni vedla vůči České republice 63 infringementů, tedy pokutových řízení
Evropská komise loni vedla vůči České republice 63 infringementů, tedy pokutových řízení. Češi nejvíce chybovali v životním prostředí, dopravě a spravedlnosti.
Praha se Evropské komisi musela omlouvat a měnit české zákony hlavně kvůli pomalé aplikaci enviromentálních směrnic. Infringement, tedy napomenutí kvůli nerespektování evropských pravidel, vedla komise vůči Česku hrozila pokuta třeba kvůli slabému zmapování znečistění půdy těžkými kovy, ignoraci pravidel zpracování elektroodpadu z roku 2012, či porušování pravidel při převozu odpadu do jiných zemí.
I kvůli tomu musela vláda urychleně přijat řadu zákonů, jako novelu zákona o odpadních elektrických a elektronických zařízeních, úpravu pravidel pro recyklaci, nebo znění pozdějšího nového zákona o odpadech.
Zřejmě nejznámějším bojem Česka s Bruselem však byl spor o rychlost aplikace zákona o posuzování vlivů staveb na životní prostředí (tzv. EIA). Kvůli české neochotě respektovat nařízení Evropské komise Praze hrozilo, že přijde o miliardy z eurofondů.
Ministerstvo životního prostředí proto muselo vypracovat dnes již schválenou novelu zákona, kterou záměr přijat evropskou normu stvrdí. V případě musel na bruselský kobereček dokonce samotný ministr životního prostředí Richard Brabec. Kromě zastavených dotací hrozily Česku i sankce Soudního dvoru EU – jednorázově 55 milionů korun plus 8,2 milionů za každý měsíc.
V oblasti dopravy zas musela Česká republika napravovat zejména pravidla pro lodní přepravu. Praha totiž neupravila pravidla pro složení lodních paliv, nebo nerespektovala pravidlo, dle kterého musí rejdaři nakupovat nové lodě s dvojitým pláštěm.
Varovný prst zvedl Brusel také kvůli nespokojenosti s rasovou segregaci romských dětí v školách, nebo kvůli pomalé aplikaci nového spotřebitelského zákona.
Přístup zemí k infringementům se od roku 2013 výrazně změnil. Zatímco v minulosti byl zejména ignorovaný, aktuálně si státy dávají záležet na nápravě jejich chyb. Důvodem je zkrácení infringementových řízení. Zatímco v minulosti trvaly jednotlivé případy i léta, aktuálně musí rozsudek Evropského soudního dvoru padnout do dvou let.
Čtěte také: